Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA se starostou města Paskova Petrem Baďurou

Patříte mezi nejdéle sloužící obecní zastupitele u nás. Byl jste totiž zvolen poslancem místního národního výboru v Paskově v roce 1971. To je 53 let služby pro občany! Co vás na této veřejné práci stále těší?

Asi k tomu mám rodové geny, protože můj děd byl členem zastupitelstva obce za první republiky, za sociální demokraty. Nějak to v těch genech zůstalo. Současně jsem vyrůstal a dospíval v Paskově a byl jsem aktivně zapojen do práce v různých spolcích, hlavně sportovních a mládežnických, čímž jsem získal velmi osobní vztah k obci i jejím obyvatelům. Zkrátka Paskovu jsem zůstal věrný.

A ptáte-li se, proč mě tahle práce pořád baví, tak snad proto, že jsem se osobně podílel pět desítek let na rozvoji obce. Vždy jsem měl zájem ovlivňovat dění v ní. Když jsem začínal jako úplný mladík v zastupitelstvu, měl jsem zastupovat tehdejší Svaz mládeže. V Paskově jsme měli velmi aktivní organizaci SSM a od mládí jsem byl navyklý organizovat společenský život, zábavy, sportovní klání, různé akce. Jako mládežníci jsme měli vlastní klubovnu, kterou jsme si dali svépomocí dohromady.

Pak zde byl ještě jeden vzor. Můj otec pomáhal v obci realizovat projekty veřejného osvětlení, a já jsem se do téhle práce osobně zapojil. V montérkách jsme kopali, natahovali kabely, natírali sloupy a měli radost, jak se obec měnila k lepšímu.

Jak se tedy změnil Paskov, toto městečko v Moravskoslezském kraji, za půlstoletí?

Zdejší místo bylo v našem regionu významné jako paskovské panství již od 15. století, kdy sdružovalo více obcí. Městem jsme se stali až v roce 2011. Význam Paskova byl dán i tím, že byla období, kdy jsme nabízeli více pracovních míst, než bylo místních obyvatel. Nezapomeňte, že zde donedávna fungoval důl – těžba černého uhlí v Dole Paskov byla neprozřetelně ukončena v roce 1999, a řada dalších průmyslových závodů. Na jedné straně pracovní příležitosti, ale současně jsme si zachovali venkovský charakter, kdy máme blízko do přírody. Podle posledních dat u nás žije asi 4000 obyvatel. Jsme rádi, když se ročně narodí kolem 40 dětí. Snažíme se po všech stránkách starat o naše občany, což je v náplni sboru pro občanské záležitosti.

Doba »předsedů MNV« byla typická tím, že se mnoho potřebných investic vybudovalo formou akcí Z. Dnes se tomu někdo vysmívá, ale my díky tomu máme mateřskou školu (kapacita 155 dětí) a základní školu (330 žáků). Naši občané zbudovali obchodní síť, smuteční obřadní síň a mnoho dalšího, co bylo potřebné pro život.Nyní nastal problém, že ze čtyř dřívějších obchodů vybudovaných v akcích Z zbyl jediný, protože je převálcovaly obchodní řetězce.

Základní školu máme se všemi ročníky, školní družinou, jídelnou, kde se vaří i pro seniory, a zrekonstruovali jsme i naši mateřskou školu. Máme dokonce speciální oddělení pro dvouleté děti. Krom toho máme v Paskově i Dětskou skupinu Dumínek, kterou provozuje soukromý subjekt.

Od roku 2010, tedy 13. rokem, stojíte v čele města. Čím jste si vydobyl takovou důvěru občanů?

Za ta léta jsem se naučil občanům naslouchat. Také jsem, myslím, prokázal, že umím vzít za práci, hledám způsob, jak věci vyřešit, nikoliv důvod, proč to nejde. Není pro mě problém se převléknout do montérek a řešit vlastníma rukama nějaký úkol. A jsem místní rodák, který vyrůstal na spolcích a klubech, a tak soucítím s těmi, kteří dnes něco dělají ve svém volném čase. Máme činných 21 spolků a sportovních klubů! Na spolkovou činnost uvolňujeme ročně z městského rozpočtu takřka dva miliony korun. I když občas poslouchám od opozice, že si je tím »kupujeme«, to je evergreen, ale já považuji činnost těchto organizací pro město, naši komunitu, za velmi důležitou. 

Antikomunismus je v ČR velmi silný i 34 let po změně společenských poměrů. Jak složité bylo sestavit pro komunální volby kandidátku Pro Paskov a Oprechtice, na níž figurovali členové KSČM, včetně vás, a nezávislí kandidáti?

Mnoho volebních období jsme mívali samostatnou kandidátku KSČM. Protože nás komunistů v Paskově ubylo, tak je nutné na to reagovat i při sestavování kandidátní listiny. Dáváme tím také najevo, že nejsme čistě stranická kandidátka, že nabízíme prostor dalším lidem, kteří jsou aktivní, pracují ve spolcích a mají obdobný pohled na život jako my. Jistěže čelíme poznámkám našich protivníků, že na naší kandidátce jsou všichni »skrytí komunisté«. Já jsem vděčný těmto našim spoluobčanům, že i navzdory tomu na naši společnou kandidátku šli.

Prapor antikomunismu někteří lidé zvedají zpravidla vždy, když je složitá ekonomická situace, krize, kdy je třeba najít viníka. Pak se ozvou hlasy, že za vše mohou komunisté. Nesmí se tomu podléhat, protože jsem přesvědčen, že to, co bylo dobrého uděláno komunisty pro tuto zemi, převažuje nad tím, co bylo negativního. Vždy to bylo o lidech.

Město Paskov je majitelem zámku, který svou historií sahá do 14. století. Zámek jste jako obec zrekonstruovali prakticky bez dotací. Jak jste to dokázali?

Náš zámek se nachází ve středu obce a jeho vlastníkem jsme od roku 2013. Po druhé světové válce byl posledním šlechtickým majitelům Stolbergům zabaven na základě prezidentských dekretů a rozhodovalo se, co s ním. Jedna skupina horovala pro zřízení zemědělské školy, avšak zvítězila druhá skupina, jež prosazovala, aby v něm bylo umístěno centrum léčby onkologie. A tak se stalo a v roce 1952 zde po nutných úpravách vzniklo krajské středisko léčby onkologických nemocí. Tak to ve správě Fakultní nemocnice Ostrava fungovalo do roku 2006.

Poté byly představy, aby v areálu vznikl hospic pro onkologicky nemocné. Levnější však bylo postavit nový objekt »na zelené louce« v Ostravě-Porubě, a tak zámek osiřel a postupně podléhal zubu času a devastaci, ačkoli měl již statut kulturní památky. Rozhodli jsme se tedy, že jej získáme pro naše městské plány. To již jsme byli členy EU a nemohli jsme získat zámek od státu za korunu či zdarma, protože by to byla veřejná podpora, jak nám bylo řečeno. Ve vyhlášeném výběrovém řízení jsme nabídli neobvyklou cenu 27 007 777 korun a objekt jsme získali.

Kde jste vzali 27 milionů?

Zrovna v té době jsme je měli, mohli jsme si to dovolit. Hned vzápětí po získání paskovského zámku jsme udělali den otevřených dveří a našich občanů jsme se ptali formou ankety, jak by jej chtěli využívat. Odpovědi byly následující: část přebudovat na bydlení pro seniory, dále vytvořit prostory pro místní knihovnu, galerii, správní centrum – tedy sídlo městského úřadu, muzeum paskovského panství. Část záměru jsme uskutečnili, nebo na tom pilně pracujeme a pokračujeme v zabydlování dalších částí zámku. Do konce roku v části objektu předzámčí otevřeme denní stacionář pro naše seniory, který bude provozovat charita. A nabídneme služby pro občany typu pedikúra, manikúra, masáže, pošta a také návštěvnické centrum.

A to není všechno. Máme tu 25 malometrážních bytových jednotek, které nabízíme našim občanům starším 60 let. Rekonstrukce financujeme většinově z vlastních prostředků, případně z úvěru, menší část z dotací.

Zámecký mobiliář se pochopitelně nedochoval…

To máte pravdu, částečně byl rozkraden, poničen, ale z velké části protokolárně předán Národnímu památkovému ústavu, takže spousta součástí mobiliáře se nyní nachází na jiných zámcích v péči NPÚ.

A máme tu další chloubu – zámek obklopuje 16hektarový park, který je přírodní památkou. Máme vysoutěženého dodavatele projektové dokumentace na revitalizaci tohoto parku včetně obnovy někdejších kočárových cest a vodních ploch. Naši občané velmi oceňují, že jsme park otevřeli a zpřístupnili, neboť dosud jako panství, případně zdravotnické zařízení, byl oplocený a nedostupný pro naše občany. Rostou v něm 300leté stromy, stojí v něm několik zrestaurovaných barokních soch, takže procházka parkem je velmi romantická i osvěžující. V parku se konají i různé akce regionálního významu, jako jsou Dny regionu, pohádkové akce pro děti apod.

Jak vás tak poslouchám, tak shledávám, že jste úspěšný manažer, který v kooperaci se zastupiteli ve správě obce mnohé dokázal.

Myslím, že jsme maximálně využili všechny naše prostředky i úvěr na přestavbu a úpravy zámku a ještě zbylo na výstavbu nové sportovní haly v areálu naší základní školy. Teď máme díky tomu rozměrově vhodné hřiště pro soutěže florbalu i házené, včetně potřebného zázemí. Věřte, že tuhle halu nám závidí spousta sportovních klubů.

Jak náročné, či jednoduché bylo domluvit se v zastupitelstvu na koupi zámku?

Určitě nebyli všichni na stejné vlně. Jasně, že zněly argumenty »černá díra« apod. Ale většina byla pro. Teď zase čelíme výhradám, že většina peněz směřuje do zámku.

Zajistili jsme si jistý zdroj prostředků do rozpočtu. Zvýšili jsme koeficient daně z nemovitosti na 4, čímž získáváme od podniků u nás sídlících značné částky z inkasa této daně. Zahraniční majitelé podniků (Rakušané, Španělé, Poláci apod.) to respektují.

A co občané? Ti nekřičí kvůli vysoké dani z nemovitosti?

Našim občanům jsme nabídli vrácení poloviny této daně, požádají-li o to formou jednoduché žádosti. Takže zvýšená daňová povinnost dopadá na korporáty, nikoli na občany. Pro blízkou budoucnost připravíme obecní vyhlášku, která bude přesně definovat pozemky podléhající zvýšené dani z nemovitosti, tím se zbavíme administrativní zátěže, kterou nyní máme s vyřizováním žádostí občanů.

Soudím, že pracovní příležitosti u vás mají občané slušné.

Nabídek pracovních příležitostí je přebytek. Paradoxně však čelíme i v této situaci odchodu mladých lidí, kteří se po škole snaží odejít do větších měst. Dokonce i do zahraničí. Konstatuji také, že někteří mladí lidé odcházejí od nás do zahraničí i z důvodu neuspokojivé vnitropolitické situace.

Podle jakého klíče umisťujete seniory do vašich malometrážních bytů na zámku?

Propracovali jsme se k celkem jednoduchým kritériím. Věk, musí to být naši obyvatelé nebo zde mají rodinu a nevadí nám, že mají již nějakou nemovitost. Zpočátku byl zájem obrovský, ale postupem času se vyčerpal.

Kolik město zaměstnává lidí?

Osmnáct zaměstnanců, kteří zajišťují údržbu našich městských objektů včetně pozemků a bytového fondu, protože máme ještě dalších 50 městských bytů. Bytový fond jsme nerozpustili. S úřadem máme celkem 32 zaměstnanců, což je i důsledkem nárůstu administrativní náročnosti, vzniku nových centrálních evidencí atp., i když nám vždy bylo řečeno, že je cílem administrativu zjednodušit. Opak je pravdou a věřte mi, že vím o čem, za ta léta praxe, hovořím. I to má vliv na růst nespokojenosti občanů a nechuť lidí na úřadě pracovat nad rámec přesně stanovených povinností, což v dobách nedávno minulých bylo zcela běžné.

Pane starosto, daří se vám být ve své rodině příkladem, že komunista je poctivý člověk, který udělá mnoho dobré práce pro ostatní? Máte nástupce?

Přiznávám, že se to nedaří. Vnější, stupňovaný tlak z médií a od vládních politiků na občany je obrovský. Ten stále vykresluje komunisty zle, jako zločince. V současné době, kdy jsou lidé pod stálým marketingovým tlakem, jsou snadno zmanipulovatelní. Můžete mít seberozumnější program a vize, a stejně neuspějete, protože mnozí lidé podléhají lžím a pomluvám. Zdá se mi, že čím dál víc žijí ve virtuálním světě. Stále platí »sytý hladovému nevěří« a těch, kteří zažili, obrazně řečeno, fyzický hlad, je minimum.

Rezonuje také u vašich občanů vznik Logistického centra Armády ČR v Mošnově, 22 km vzdáleném od Paskova?

Víte, lidé to berou tak, že se proti tomu stejně nedá nic dělat a přizpůsobí se. S námi jako s představiteli obce se nikdo napřímo nebaví. Záměr se zveřejní kdesi na úřední desce příslušného správního orgánu a podle zákona se má za to, že informační povinnost byla splněna. Tak jako se s námi nikdo nebavil, když přes město Paskov, ze dne na den, začalo jezdit 80 souprav kamionů denně s materiálem pro zasypání Dolu Frenštát. To abychom zaměstnali dalšího úředníka, který bude mít v pracovní náplni denně pročítat úřední desky, a že jich je čím dál víc.

Komunističtí zastupitelé Moravskoslezského kraje usilují o vypsání krajského referenda, aby se občané vyslovili, zda souhlasí s převodem pozemků kraje na stát pro potřeby Logistického centra Mošnov, jež bude využívat i Armáda USA. Jste pro?

Samozřejmě, ať se toto referendum vypíše. Ať se lidé vyjádří.

Autorka – Monika HOŘENÍ

FOTO – archiv P. BAĎURY