Dobýt Evropu? Rusko nemá zájem. Martin Koller zná důvod a není hezký
 29. 7. 2022  scipio  komentářů: 132

Vojenský analytik Martin Koller se v pořadu O čem se mlčí vyjádřil k nákupu amerických bojových letounů F-35 za biliony českých korun. „Nákup letounů F-35 je opravdu politický nákup. Nejsem proti tomu, aby se letectvo modernizovalo, ale rozhodně ne v době, kdy nám budou v zimě staří lidé a děti umírat na podchlazení a my budeme vyhazovat biliony korun na to, abychom se předváděli, že jsme vojenská velmoc,“ zmínil mimo jiné Koller.

Bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty USA a někdejší zbrojní inspektor OSN v Iráku William Scott Ritter prohlásil, že USA a potažmo NATO nemají armády, jež by mohly vést rozsáhlou válku na území Evropy. Vyjádřil dokonce přesvědčení, že pokud se tyto síly pustí do střetu s Ruskem, tak prohrají na celé čáře. 

„Vyjádření Scotta Rittera má některé reálné informace a v některých případech je to poměrně nadnesené. Obecně můžeme konstatovat, že armády NATO mají, pokud se podíváme tedy na jejich hlavního – z jejich hlediska – nepřítele Rusko, zhruba více než dvojnásobnou převahu v počtu osob, mají více letectva všeho druhu, mají 22krát silnější námořní síly, mají 18krát vyšší vojenské rozpočty. Takže když se na to podíváme reálně, tak zjistíme, že Rusko nemůže vést ofenzivní operaci bez použití jaderných zbraní, což nelze předpokládat. A na rovinu řečeno: Rusko nemá zájem, aby dobývalo a obsazovalo zkrachovalou a vydrancovanou Evropu. To především. Na druhé straně nelze očekávat, že bychom měli podceňovat potenciál především Spojených států, protože přece jen je to velmoc, jedna z největších velmocí, je to stát, který má velmi dobré vývoje základny a pracoviště. Je schopen vyvíjet nejmodernější techniku, vojenskou, v plném spektru. Disponuje milionem 400 tisíci vojáky, má vysokou mobilitu globální s využitím silného loďstva,“ zmínil Koller.

„Evropská unie je na tom podstatně hůře, tady je vidět rozvrat. Když se podíváme na rozdělení problému, tak každá bojeschopnost státu nebo paktů, nebo armády, se opírá o několik faktorů. Je to lidský faktor, je to zbrojní faktor, je to ekonomický faktor a je to logistický faktor. A z tohoto hlediska je na tom špatně především Evropská unie, protože ten lidský faktor je hodně nízko, máme tady hromadu států a jaký má zájem Portugalec na Slovákovi a Slovák na Portugalci. Americká armáda má poměrně velký problém s rasovým napětím, i když předvádí, jako by neexistovalo, a když se podíváme na vývoj posledních let především, tak vidíme jeden zásadní problém. Hluboký rozvrat euroamerické, kdybychom použili tento název, společnosti, no a ten rozvrat se logicky musí projevit i v rámci ozbrojených sil. Armáda není nic jiného než naturalistický obraz státu,“ poznamenal Koller, že nejslabším článkem jsou evropské armády.

Následně se pak vyjádřil k nákupu amerických bojových letounů F-35 českou armádou. „Bude to finanční mejdan pro amerického dodavatele, když to řekneme na rovinu. Protože je to nejdražší možnost přezbrojení letectva. Vlastně tady vznikla otázka F-35 oproti švédskému gripenu. Obecně gripeny jsme dostali nabídku, že bychom mohli provozovat za velmi výhodných podmínek, náklady by byly méně než třetinové ve srovnání se Spojenými státy. Když si rozpočítáme ty ceny, já jsem si to připravil… Letoun F-35 v té základní variantě má cenu zhruba 79 milionů dolarů. To je snížená cena, kterou uvádějí. Uvádí se i vyšší. V přepočtu je to 1,9 miliardy korun. 24 letadel je 455 miliard korun za jednicovou cenu. Jenže těch cen je několik. Je cena výrobní, je cena se započtením nákladů, je cena s daněmi, je cena jednicová, je cena systémová. Systémová cena je zhruba dvojnásobná. To znamená, že bude zhruba na 950 miliardách až bilionu korun za těch 24 letadel, dnem, kdy se k nim dostaneme, nebo kdy se dostanou k nám, s tím, že si na ně musíme půjčit. To je další věc – protože my samozřejmě na to nemáme, abychom si ta letadla koupili,“ zmínil Koller.

„Za třicet let ta systémová cena dosáhne zhruba čtyři biliony korun. Musíme vycházet z pravděpodobné životnosti těch letadel, která je plánovaná na 30 let, i když osobně tomu moc nevěřím, že ta letadla tak dlouho vydrží díky technologii výrobní. Když si započítáme úroky, které můžou být v současnosti tak 10 procent, krizové, tak se vyhrabeme někam na 7–8 bilionů korun za těch 30 let. A k tomu dodám asi tolik: Jsou tu důležité provozní náklady. Ty provozní náklady dosahují zhruba trojnásobku a více kupní ceny za 30 let. To je třeba zdůraznit, takže k tomu bilionu musíme připočíst další zhruba 3+. Jedna hodina letu letounu F-35 stojí 38 tisíc dolarů. Jsou uváděny i nižší ceny. Ale já si myslím, že když započteme všechny naše problémy, tak to těch 38 tisíc bude. Což je 912 tisíc korun, necelý milion. Za jednu hodinu jednoho letounu. Ke 24 letounům potřebujeme 24 pilotů minimálně. Spíš víc. Na střídačku. A každý ten pilot by měl nalétat ročně minimálně 60 hodin, aby se udržel ve vzduchu, dokázal létat ve formaci a zvládl základní manévrový letecký boj. Když toto započítáme, tak zjistíme, že nás to bude stát 1,3 miliardy korun za rok,“ dodal Koller, že na gripenech by nás to stálo podstatně méně. „Za 30 let u těch F-35 jenom to létání je 39 miliard korun,“ sdělil Koller.

https://www.youtube.com/embed/kDKW_Z3aG80 Co k tomu musíme připočítat: Pojištění, které není malé. Oproti gripenům bude 3–4násobné, logistiku, provoz a opravy, úpravy letišť a výzbroj. A doplnil bych ještě jednu věc, nechci dělat advokáta gripenů, já se s jejich vedením současným nemám ani moc rád. Ale gripen je za prvé rychlejší než F-35, za druhé má lepší letovou obálku, to znamená je schopnější v manévrovém boji a kromě toho je to letoun tak řečeno do polních podmínek. Což F-35 zdaleka není. A to musíme doplnit několik dalších zajímavostí k F-35, jako to, že se jim odlupuje jejich povrch, který má eliminovat vyzařování a kontrolu tohoto letounu radary,“ zmínil Koller. 

„Potom tady je problém s přehříváním výzbroje a řada dalších technických problémů, přestože tyto letouny vlastně jsou už několik let ve výzbroji, tak stále to vypadá, že vývoj není dořešen,“ míní Koller.

Zdroj : Parlamentní Listy