Senátoři nakonec ve středu schválili návrh na nižší růst důchodů. Dalo se to čekat? Ve svém pořadu Bez obalu jste upozornila, že se to týká nejen starobních důchodů…
Ano, návrh se týká téměř tří milionů občanů. Vedle již zmiňovaných starobních důchodů to omezí i příjmy zdravotně postiženým nebo sirotkům. Těch všech se totiž týkala a týká tato valorizace důchodů. Vláda Petra Fialy tak opět potvrzuje svou asociálnost a selektivní přístup k občanům. Senát Parlamentu ČR se tak opakovaně ukázal jako zbytečná a drahá instituce, nikoli jako „pojistka demokracie“.
V souvislosti s inflací jste pak ve svém pořadu rozebrala, jak je to s církevními restitucemi. Můžete to prosím vysvětlit i pro čtenáře ParlamentníchListů.cz?
Podobnou inflační doložku, jakou obsahuje zákon o důchodovém pojištění, obsahuje i zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Tedy zjednodušeně, zákon o tzv. „církevních restitucích“. Stát tak bude muset tento rok (stejně jako ten minulý) pokrýt církvím a náboženským společnostem celou inflaci. Tedy tzv. finanční náhrada v rámci restitucí bude církvím navýšena o celou inflaci. Všimli jste si, že by to někdo z vlády řešil? Že by tam měl někdo, třeba některý koaliční partner, nějaký zájem?
Jen na okraj, finanční náhrada církvím a náboženským společnostem za rok 2022 činila 2,3 miliardy korun. Tato částka se díky rozhodnutí Ústavního soudu nedaní…
Zkrátka, vláda vezme důchodcům doplatek k důchodu – a církvím vyplatí vše i s inflací. Jako KSČM jsme byli proti vyplácení takzvaných církevních restitucí. A ukazuje se, že i po více než deseti letech je to aktuální téma, byť o tom média mlčí.
- TÉMA: Miliardy pro církve
Vláda také plánuje zrušit desítku daňových slev včetně slevy na manžela či manželku. Zvažuje se také snížení státního příspěvku u stávajících smluv o stavebním spoření. Zaznívají i úvahy o zvyšování odvodů pro živnostníky. Je to správná cesta?
Za KSČM v žádném případě. Vždyť právě spoření obyvatel může pomoci snížit rozjetou inflaci. Který z poradců ministra Stanjury se k tomu bude hlásit? Nebo že by to byl nápad samotného ministra? Nyní maximální roční příspěvek 2000 Kč navrhuje snížit na polovinu. Pětidemoliční vláda Petra Fialy místo toho, aby lidem pomohla řešit nejdražší bydlení v EU, tak dělá přesný opak.
Začalo se opět mluvit i o regulačních poplatcích ve zdravotnictví. Co byste v této souvislosti ministrovi zdravotnictví vzkázala?
Kde by měl stát podle vás šetřit?
Jednoznačně ve výdajích na zbrojení. Ony deklarovaná dvě procenta z HDP na obranu jsou finance, které mohou být použity např. ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Nikde jsem od premiéra Fialy neslyšela, že by zadal ministrům úkol, snížit výdaje v jednotlivých resortech o 6 %, jak uváděl v předvolebních vystoupeních. Podívat by se měla vláda rovněž na výdaje na administrativu a efektivnost výkonu státní správy. Stačí se podívat na výroční zprávy NKÚ, které tyto procesy sledují.
Průměrná mzda prý dosáhla 43 412 korun. Váš komentář?
Průměr je vždy trochu zavádějící. Na průměrnou mzdu z pohledu statistiky nedosáhnou 2/3 zaměstnanců. Navíc její reálná hodnota je „díky“ stávající inflaci asi o 7 % nižší. A podle statistik ČSÚ jde již o pokles páté čtvrtletí v řadě. Pokud se podíváte do regionů, tak kromě Prahy, kde je průměrná mzda ještě o něco vyšší, tak v téměř polovině regionů nedosahuje ani hodnoty 40 tisíc – hrubého, podotýkám. Samozřejmě záleží i na tom, jak je kde aktivní např. odborová organizace. Právě odbory mohou sehrát ve vyjednávání klíčovou roli. Zprávy o aktivitách odborů k nám však přichází spíše ze zahraničí než z domácího prostředí.
Ceny potravin stále rostou. Někteří lidé mluví o tom, že už nakupují pokud možno jen ve slevách; další, že museli některé potraviny kvůli jejich drahotě z jídelníčku vyřadit. Kam toto až může zajít? Kdo za to podle vás může, a co s tím dělat?
Opět to bohužel potvrzuje stanoviska KSČM, kdy jsme upozorňovali na potřebu soběstačnosti v produkci potravinářských a zemědělských produktů a na možné ohrožení občanů z pohledu potravinové bezpečnosti. Vždy jsme byli pro podporu lokálních zemědělců a producentů potravin. Snižují se tak náklady na dopravu a nedochází k tak velkým dopadům na ekologii.
Na závěr pojďme ještě k bývalému prezidentu Zemanovi, kterého v těchto dnech na Hradě vystřídal nový prezident Pavel. U příležitosti Zemanova odchodu na jeho dlouholetou politickou éru vzpomínají a hodnotí ji jak jeho přátelé, kolegové, tak i nepřátelé. Jak vy byste ohodnotila více než třicetileté působení Miloše Zemana v politice?
S ohledem na dobu mého působení v politice asi neposoudím celých třicet let. Z mého pohledu se Miloš Zeman věnoval tématům, která se ostatní politici bojí otevřít. Je analytikem, který umí vyhodnotit situaci. A využíval prostor, který v politice je, až na jeho samotnou hranici. Někdy svými prohlášeními vzbuzoval obavy občanů možná více, než by bylo třeba. Někdy mohl být vnímán i jako kontroverzní osoba. Z jedné strany se zajímal o život v regionech, a z druhé bagatelizoval chystané poplatky ve zdravotnictví.
Své pevné místo si Miloš Zeman v historii České republiky jistě zaslouží. Osobně bych mu přála v jeho dalším životě pevné zdraví a klidný odpočinek.
