ParlamentníListy.cz » Aréna » Monitor » Ukrajinci neví, co je pro nás dobré. A pro ně taky. Exvyslanec USA u nás natvrdo

• Lukáš Kmenta (člen strany) má dnes svátek. Gratulujeme!

Ukrajinci neví, co je pro nás dobré. A pro ně taky. Exvyslanec USA u nás natvrdo

18.10.2022 13:33 | Analýza

USA by měly Ukrajinu jako samostatný stát podporovat. Ale ne v tom, aby se snažila získat zpátky celé své území, myslí si zasloužilý americký diplomat a bývalý velvyslanec v Sovětském svazu i Československu Jack F. Matlock Jr. Obě strany by USA měly tlačit k příměří, míní a kritizuje americké prezidenty od Clintona po Trumpa, že rozšiřovali NATO. Povzdechl si, že už se nedá spoléhat na to, že politici budou jednat racionálně. Hranice se podle něho mění a měnit budou.

Foto: Repro Youtube
Popisek: Přeprava ruských tanků

reklama

Jack F. Matlock Jr. byl americký velvyslanec v Sovětském svazu v letech 1987 až 1991. Do diplomatických služeb Spojených států nastoupil už v roce 1956, jeho diplomatická kariéra tedy trvala téměř po celou dobu studené války. Dva roky byl také velvyslancem USA v Československu, než ho Ronald Reagan opět povolal do Spojených států.

93letý diplomat soudí, že čtyři události nasměrovaly konflikt na Ukrajině nebezpečným směrem. Jednak anexe čtyř regionů znemožňuje některá dříve možná řešení, sabotáž Nord Streamu pak znemožňuje obnovení dodávek plynu do Německa, i kdyby válka zázračným způsobem skončila, útok na Kerčský most dal Rusku záminku, aby eskalovalo útoky na civilní cíle, a tyto útoky pak dle Matlocka Ukrajině způsobí nepochybně větší škody, než je Ukrajina schopná způsobit Rusku.

Diplomat soudí, že lídři Ruska i Ukrajiny si stanovili nesplnitelné cíle a ani jeden účastník konfliktu nemá cíl, který by vedl k nastolení míru v regionu. Konstatuje, že anexe čtyř regionů nebude sousedy Ruska uznána, natož pak dalšími evropskými státy. Ani Ukrajina ovšem podle něho není schopna vytvořit stabilní a funkční stát v hranicích z roku 1991. Pokud se pokusí o jejich znovudobytí a USA a NATO ji v tom budou podporovat, Putin dle Matlocka Ukrajinu zdevastuje. A pokud má válka skončit jen devastací Kyjeva a Lvova, tak to předpokládá, že nebudou použity jaderné zbraně. Zde diplomat klade otázku, co, když si bude myslet, že ho Západ a Spojené státy chtějí odstranit, ruskému lídrovi zabrání vzít ostatní s sebou.

Matlock je přesvědčen, že k tomuto vývoji událostí nemuselo dojít. Připomíná, že studená válka skončila jednáními, ne vítězstvím, a že k rozpadu Sovětského svazu došlo tlakem zevnitř, ne zvenčí. Ovšem bezpečnostní nastavení nezahrnovalo všechny státy Evropy. Místo toho američtí prezidenti od Clintona po Trumpa NATO rozšiřovali, rušili dohody, které ke konci studené války vedly a verbovali do vojenské aliance bývalé státy Sovětského svazu.

Válce se pravděpodobně dalo zabránit tím, že by Ukrajina dodržovala Minské dohody, uznala Donbas jako autonomní entitu v rámci Ukrajiny, nespolupracovala s vojenskými poradci z NATO a slíbila, že do aliance nevstoupí, míní Matlock. Ale to, co bylo možné ještě v lednu 2022, teď dle něho už možné být nemusí. Anexe totiž konflikt posunula. Ovšem čím déle trvá, tím těžší bude se vyhnout úplnému zničení Ukrajiny, míní.

Ukrajinská obrana i její podpora z USA je dle Matlocka hodná obdivu a mělo by se prý dělat vše pro to, aby přežila jako samostatný stát. „Ale to neznamená, že se Ukrajině musí vrátit všechna teritoria, která zdědila v roce 1991,“ podotýká s tím, že s ohledem na události od roku 2014, které mnoho Rusů považuje za svržení vlády organizované Spojenými státy, se lidé v některých oblastech budou bránit tomu, aby Kyjev obnovil kontrolu.

Těm, kdo prohlašují, že USA musí dělat to, co si ukrajinští představitelé usmyslí, protože vědí nejlíp, co se svou zemí, Matlock vzkazuje, že ukrajinští lídři rozhodně nevědí, co je pro bezpečnost občanů USA nejlepší a že pod vlivem války nemusí vědět ani jaké jsou jejich dlouhodobé bezpečnostní zájmy. Na zájmy občanů USA by přitom americká vláda měla hledět především, říká.

Matlock vzpomenul, jak v roce 1990 chtěla samostatnost Litva a požadovala po Spojených státech, aby ji uznaly, protože nikdy neuznaly anexi Sovětským svazem. A Matlock, který sice samostatnost chtěl, musel vysvětlovat, proč to Spojené státy nemohou udělat. Uznání od Spojených států by totiž vedlo k tomu, že by Sovětský svaz tvrdě zakročil. Místo toho Litevci své požadavky předložili mírumilovně a USA na SSSR tlačily neveřejně, takže nakonec Sovětský svaz „propustil“ Litvu ještě před svým rozpadem.

Psali jsme:

Všichni jsou v klidu. Neměli by. Může to být katastrofa, varoval slavný profesor

Ukrajinci dali Roberta Fica na seznam. A kdyby jen jeho! Slavný profesor je tam také

Profesor zboural, co se říká o Putinovi. „Žádné důkazy, že si tohle myslel.“ Popsal, jak to skutečně bylo

V ukrajinsko-ruském konfliktu tedy dle něho nejde o to, zda uznat něčí nezávislost, ale zda podporovat ukrajinský cíl dobýt celé území, které jim připadlo po rozpadu Sovětského svazu. Pokud by to znamenalo postupnou destrukci Ukrajiny, pak to dle diplomata není v jejím zájmu.

Matlock připomíná, že svět čelí mnoha dalším problémům, např. stále přítomnému covidu, klimatické změně i masivní migraci v důsledku hladu, záplav, války nebo jen špatné vlády. „A k tomu musí člověk přidat i armageddon, jaderný holokaust – něco, co by žádný příčetný lídr neriskoval. Ale dnes se nedá na racionalitu spoléhat ani v domácí, ani v mezinárodní politice,“ usuzuje.

Konstatuje, že Evropu čekají tuto zimu těžkosti kvůli drastickému omezení obchodu s Ruskem, zvláště v oblasti energie. Dle něho pak Evropané budou čím dál více z této situace vinit Spojené státy, zvláště když jejich měny budou slábnout vůči dolaru. A mnozí budou sankce vnímat jako sobeckou snahu USA ovládnout západní Evropu. Snaha zatlačit a kontrolovat Čínu ji pak povede k většímu sblížení s Ruskem, soudí bývalý velvyslanec. A snaha využít ekonomické sankce k politickým cílům pak povede k tomu, že obchody se budou vést v jiných měnách, než je dolar. Budou vznikat koalice států, které budou dominanci USA vzdorovat.

Bývalý velvyslanec pak apeluje, že budoucnost světa nezáleží na tom, jak jsou nakresleny hranice mezi státy. Podotýká, že ty nebyly nikdy v historii statické a bezpochyby se budou ještě měnit. „O budoucnosti lidstva rozhodne, zda se národy naučí své problémy řešit mírumilovně,“ prohlašuje 93letý diplomat.

Zda se dá válka zastavit, Matlock neví, podotýká, že Ukrajina i Rusko mají takové ztráty, že nebudou chtít druhé straně dát nic z toho, co požaduje. Prezidenti zemí se vzájemně nenávidí a berou ústupky jako osobní porážku. Ale čím déle válka pokračuje, tím více Ukrajinců umře, škody budou větší a stejně tak pravděpodobnost, že se konflikt rozšíří.

Jako jediné praktické řešení vidí vyhlášení příměří, což je ovšem obtížné pro Ukrajinu, když se jí zrovna povedlo osvobodit území. Nicméně, v dlouhodobém měřítku může Rusko Ukrajinu poškodit více než Ukrajina Rusko, pokud se válka nerozšíří. USA by jako hlavní dodavatel zbraní měly Ukrajinu nabádat k tomu, aby na příměří přistoupila. A jako původce většiny trestných opatření vůči Rusku by na něj měly Spojené státy tlačit, aby během příměří skutečně jednalo, myslí si diplomat.

Jednání pak dle něho nemohou být veřejná, aby byla úspěšná, což by vyžadovalo diplomacii na úrovni Rusko–USA. „Za posledních pár let reciproční vyhošťování zredukovalo u obou zemí diplomatické sbory na kost. Nicméně, pokud je vůle hovořit spolu a vyjednávat, tak se dá cesta najít. Zatím se zdá, že chybí ta vůle,“ povzdechl si diplomatický veterán. A dodal, že zatím se nezdá, že by jakákoliv ze stran konfliktu byla ochotná boje zastavit a skutečně vyjednávat, aby na Ukrajině byl mír. Což znamená, že zatím jde svět ve směru, ve kterém prohrávají všichni.