Keller bez cenzury: Jan Keller dnes rekonstruuje tok myšlenek současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely o energetické krizi.
Prožíváme patrně poslední letošní vlnu letních veder. I když v dnešní době je obtížné už cokoliv předvídat, nelze tak úplně vyloučit, že poté se začne postupně ochlazovat. I když jsme vládou od jara ujišťováni, že vše je bezpečně pod kontrolou, v některých méně uvědomělých jedincích mohou určité pochybnosti přetrvávat. Pokud jsou jejich pochyby upřímné a nesledují jimi nějaký vedlejší záměr, lze je snadno rozptýlit poukazem na zcela srozumitelné stanovisko muže na svém místě, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.
Hned zkraje května tohoto roku v Otázkách Václava Moravce na ČT24 jasně prohlásil, že ať se stane cokoliv, vypínání plynu domácnostem u nás v žádném případě nehrozí. Jelikož plníme zásobníky plynu nejrychleji z celé Evropy, můžeme být klidní. Rusko je sice ve svých dodávkách nevyzpytatelné, neumí však „v alternativní době najít odbytiště ani pro ropu ani pro plyn“, dodal na vysvětlenou.
O čtvrt roku později počátkem srpna ministr domácnostem prozradil, proč jim snižování dodávek plynu v žádném případě nehrozí. Odvolal se na rozhodnutí Evropské rady, „které vlastně znamená, že pokud by například Česká republika neměla dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí“.
Uplynuly další dva týdny a ministr Síkela své stanovisko opět precizoval. Jak prohlásil 16. srpna na zámku v Liblici na Mělnicku, v případě nedostatku plynu, který tak zcela vyloučit nelze, bude plyn omezován domácnostem, aby bylo možno udržet v chodu klíčové složky průmyslu. K tomu dodal, že je to důležité i pro samotné domácnosti, protože právě jejich členové ve firmách pracují nebo jsou odběrateli firemních výrobků.
Pokusme se zrekonstruovat tok myšlenek Jozefa Síkely v průběhu posledních čtyř měsíců. Pan ministr si stojí za tím, že našim domácnostem pokles dodávek plynu nehrozí, pokud by jim přece jen hrozil, dodá jim zemní plyn Německo na úkor svého vlastního průmyslu, což využije Česko k tomu, aby domácnostem dodávky plynu snížilo ve prospěch svého průmyslu. Tomu se říká slovo průmyslového stratéga. Doufejme jen, že Němci se tento ďábelský plán nedozvědí.
Co bude říkat ministr průmyslu a obchodu někdy v říjnu? Uprostřed veškeré nejistoty je aspoň tohle naštěstí docela předvídatelné. Stačí, když se rozpomeneme, že ještě počátkem minulého století si úředníci nosili z domu do svých kanceláří uhlí a dřevo. Měli povinnost si během pracovní doby topit. Co nám brání zavést v rámci modernizace našeho průmyslu podobné opatření? Proč by měli lidé v práci mrznout jenom proto, že je jim zatím ještě umožněno do ní chodit? Doma si stejně nezatopí, tak se zahřejí aspoň na dílně nebo v kanceláři. S Jozefem Síkelou budeme prostě vždycky přesně vědět, na čem jsme.
